Omlouvám se všem, kteří tu marně zkouší od konce května najít nové zápisky z fotodeníku. Už nebudou. Po pěti letech jsem vyčerpal kapacitu přiděleného prostoru na serveru, za další místo bych musel platit a naprosto upřímně se přiznávám, že to se mi teď nechce.
Tak se nezlobte a chcete-li, můžete sledovat fotodeník na facebooku.
Velký svět za chrámem, ten pro ni není
Chtěla by k andělkám do učení
Praha, Holečkova ulice, bývalý klášter a kostel svatého Gabriela, Hildebrand Hemptinn a Gislain de Béthun, 1891.
Protnuté cesty a nit žádná
Labyrint, kde schází Ariadna
Žďár nad Sázavou, zámek, Muzeum nové generace, Bronislav Stratil a Gilles Courat, 2015.
Skrz Krč
Frč!
Praha, nádraží Krč, 1964.
Ulice šuměla jak příboj na útesu
Tu chvilku nad městem si nikam neodnesu
Praha, Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, Petr Parléř, Matyáš z Arrasu, Josef Mocker, Kamil Hilbert a Josef Kranner, 1344 – 1929.
Budiž světlo na světě!
Ale potom zhasněte
Šlapeš dno, nevidíš strop
Spolknutý městem do útrob
Praha, Jindřišská ulice 23
Balon nemám, jen horký vzduch
Jsem poloviční dobrodruh
Opatovice nad Labem, elektrárna, 1960.
Stavení a z cesty obrysy
Univerzální vzpomínka na kdysi
Vysoká nad Labem
Staví pouť u kostela a všichni svatí
Si svatozář ulepí od cukrové vaty
Dříteč
Konvice černá jako den po soumraku
Voněla kávou a trochu po tabáku
Pardubice, Sakařova ulice, bazar Zdeňka Ingra.
Zabouchla dveře. Je v jiném světě
Toulavá duše na výletě
Střítež
Vypustit slova z vět
Nechat je proletět
Pardubice, zámek, Ulrico Aostalli de Sala, 1579.
Sedím a čtu si, už nejsem mládě
Mně stačí káva a mandle v čokoládě
Praha, Haštalské náměstí, Chez Marcel.
Co bylo, občas svědí
Vnitřní hlas chodí ke zpovědi
Pardubice, Hlavní nádraží, Karel Řepa, Josef Danda a Karel Kalvoda, 1958.
Můj rok 