20. leden 2015

image

Zrn pln vrch
trh v trn vrh.

Praha – Hostivař, obilné silo parního mlýna, Bohumil Hypšman, 1919.
————————————
Prostě jsem chtěl jenom říct, že byla velká úroda obilí a situace na plodinové burze velela uložit hromadu zrní do sila se špičatou střechou.

Více jsem o tom napsal před pěti lety…

Obilné silo v Hostivaři
Do Itálie se jede z Prahy na jih. A kdo je nedočkavý, může zastavit už v Hostivaři. Ve stínu zdejšího obilného sila si bude připadat jak pod florentskou věží Torre d‘nolfo. Nebo pod kteroukoliv jinou z tisícovek toskánských zvonic. Silo někdejšího parního mlýna míří svou jehlanovitou věží k nebi se stejnou přímostí jako renesanční věže italských kostelů.
Co se v Itálii rodilo ve 14. století, to bylo v Hostivaři postaveno o půl tisíciletí později v roce 1919. Inspirace monumentalistického sila právě v italské renesanci je zjevná a přiznaná. Čisté geometrické tvary, čtvercový půdorys, ornamenty vycházející z motivů kruhu a střecha do jehlanu s nízkým sklonem. Z obyčejné průmyslové stavby vytvořil architekt Bohumil Hypšman železobetonový šperk. To není obyčejný zásobník na obilí, ale k obloze mířící trn pln zrn. Základem stavby jsou čtyři štíhlé válce, v nichž se uchovávalo nakoupené obilí. Nad nimi je ve čtvercové části věže umístěna nádrž, odkud si parní mlýn i pekárna odebíraly potřebnou vodu. Promyšlený pekařský komplex však fungoval jen krátkou dobu. V roce 1919 začal Bohumil Hypšman (své původní příjmení Hübschmann opustil architekt na konci druhé světové války poté, co zahynul jeho syn) pracovat na projektu, v roce 1922 už pekárna pekla chleba, ale kvůli hospodářské krizi brzy ukončila provoz a místo pekařů začali areál využívat filmaři. Po válce odešla kultura a přišli jaderní fyzici, kteří tu měli atomový kryt. Pak zase filmaři a nakonec úředníci.
Hypšman, který studoval na vídeňské Akademii u Otto Wagnera, si liboval v modernistickém monumentálním výrazu. Nebyl žádným filigránem, ale autorem vyznávajícím velkou, čitelnou a robustní formu. Základem jeho práce byla čistá geometrie a opakované využívání základních jednoduchých tvarů. Rytmus čtvercového rastru zjemňují na hostivařském silu drobná kruhová okna a za povšimnutí stojí i sloupky plotu u nárožní vstupní brány, na nichž se opakuje motiv odstupňovaných říms z horního patra sila.
Monumentalita neměla v Hypšmanově podání ohromovat, byl to výraz obdivu a úcty k tomu, co se za zdmi budov odehrává. O průmyslových stavbách, jež navrhl, hovořil Hypšman jako o chrámech práce a vyzýval, aby tovární areály navrhovali architekti a urbanisté, jinak prý budou budovány neúčelně a nepřehledně, nastoupí nepromyšlené příštipkování a industriální stavby se budou rodit z přilepování jako hnízda vlaštovek.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s