PŘÍPAD BRANICKÉ SMYČKY

_1130641 - kopie

Jděte k čertu se záhadami, vždyť mi to za chvíli odjíždí, ještě ani jízdenku nemám. A to víte, kdyby přišel revizor, to by byla panečku pokuta, která mi za to nestojí, to mi tedy věřte. Hlavně když na mě neprší, to je přece důležité, a jestli je to střecha od Karlíka, nebo Toníka, na tom nesejde. Tedy, je to hezké, to máte pravdu, kdybych tvrdil, že ne, lhal bych sám sobě. Stříška je pěkně zubatá, jako by se smála a přála každému příjemný den. Nebo že by to byly vlny od Vltavy, která teče jen kousek odsud? Nu, proč ne. Víte, nikdy mě nenapadlo přemýšlet nad něčím tak obyčejným, jako je střecha u tramvajové zastávky. Krucinál! Teď se toho nezbavím. Jak člověk nad tím začne přemýšlet, začne se mu to v hlavě motat, jako kdyby v bláznivé jízdě kroužila tramvaj na konečné stále dokola a nemohla odjet pryč.
Tedy ta moje už odjela, ale ona pojede za chvíli další, a tak zatím probereme ty důkazy. Co tam o té stříšce máme?
Zastávky před nádražím v Braníku začaly fungovat 5. září 1960. To víme přesně. A co ještě? Dělníci je ze železobetonu postavili v letech 1959 až 1960. To je, myslím, v pořádku, v té době se z betonu stavělo kde co. Známe i autora šalovacích plánů. Podepsal je inženýr Jan Vyhnánek, tak jakápak záhada, víme všechno.
Aha, že to tak přesně nebylo? Ukažte mi ty výkresy, podívám se na to. No jo, ono to opravdu neštymuje. Dopravní podnik si návrh nových přístřešků na konečné v Braníku objednal v roce 1957 u Výtvarné služby Českého fondu výtvarného umění. Dodané výkresy nejčastěji podepisovali dva muži, jeden zřejmě inženýr architekt a druhý akademický architekt. Na fakturách, které byly k výkresům přiloženy, ale žádná jména autorů napsaná nebyla. Ani nikde jinde, jen ručně na těch výkresech, a to je ten problém. Může to být třeba Drdák a Thurský anebo taky kdokoliv úplně jiný, přečíst se to pořádně nedá.
V polovině července 1957 se na šalovacích výkresech objevuje podpis Jana Vyhnánka, stejně jako u armovacích a statických výpočtů, ale v další dokumentaci už také není uveden. To tedy divné není, protože Pražský stavební podnik, který přístřešky budoval, si výsledné plány upravil. Prý kvůli požadavkům na „naléhavé úspory betonářské oceli“. Inženýr Vyhnánek s tím nesouhlasil, ale Pražský stavební podnik si prosadil svou.
No a to je všechno. Se stříškami se postavilo i pracoviště dispečera s řídí věží, která vypadá, jako by se odsud měly vypravovat lety k Venuši a ne sedmnáctka k Národnímu divadlu. Nezlobte se, musím už jet. Ale v hlavě mně ta smyčka běhá pořád. Kdo rozluští konečně autory té konečné?
/Text jsem napsal v roce 2011, fotka je aktuální. Záhadu jsem stále nerozluštil/

Reklamy

3 thoughts on “PŘÍPAD BRANICKÉ SMYČKY

  1. zd 18.2.2016 / 12.37

    Vesmírnou řídící věž i lomený stříšky jsem obdivoval už jako dítě, ale tenkrát to tam žilo, dneska se z toho stalo téměř území nikoho.

  2. MN 19.2.2016 / 9.14

    Velice děkuji za „Váš rok“, kterým si otvírám do pohody každý den jak Vašimi úžasnými fotografiemi, ale také krásnými texty pod nimi a ostatními úvahami.

  3. Mirka 24.2.2016 / 9.45

    Takových let jsem tam jezdila! Zubatost stříšky jsem si n ikdy neuvědomila. Děkuji za tu poetiku.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s